Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci
Zpět

3D violoncello vytištěné na FT zaujalo novináře

V úterý 29. srpna  nám na fakultě nehučela pouze vzduchotechnika, ale laboratořemi, učebnami i chodbami zněly libé tóny 3D tištěného violoncella, které smyčcem rozezněla Věra Kousalíková z Filharmonie Bohuslava Martinů. ? Novinářům tak představila unikátní 3D tištěné violloncelo vyvinuté na Fakultě technologické.

Před třemi lety dokončil Tomáš Zvoníček magisterské studium na Fakultě technologické UTB a začal se intenzivně věnovat 3D tisku. V mém rodném městě Přerově jsem začal spolupracovat s firmou Sensio, která vyrábí elektrická violoncella MyCello pomocí 3D tisku. Kromě samotné technologie tisku byla pro mě zajímavá i problematika akustických vlastností 3D tištěných materiálů a to byl motiv pro návrat na fakultu.” Zvoníček se spojil s Petrem Smolkou z Ústavu fyziky a materiálového inženýrství a dohodli se na Tomášově nástupu na doktorské studium, v rámci kterého se začali věnovat vývoji violoncella a studiu akustických vlastností. 

MyCello pomocí 3D tisku vyrobil náš doktorand Tomáš Zvoníček se svým školitelem Petrem Smolkou, kteří spolupracují s přerovskou firmou Sensio.cz.

Tento unikátní nástroj dokonce zaujal novináře Českého rozhlasu Zlín, Televize TVS, Mladé fronty DNES i ČTK.

Violoncello tištěné z PET-G materiálu má řadu výhod. Zvuk se přenáší přes zabudovaný snímač, takže k poslechu stačí sluchátka. U dřevěného nástroje je problém udělat něco na míru, 3D tisk se dá jednoduše upravit pro konkrétního cellistu. Hudebník si taky může vybrat z mnoha barevných provedení. Nástroj je zároveň mnohem lehčí a skladný. Cello váží jen něco málo přes tři kila.

Unikátní violoncello je vyrobeno primárně z materiálu PET-G. Pro některé části se používá kombinace materiálů, například polykarbonát s uhlíkovými vlákny. A to na místech, kde je potřeba nástroj odlehčit nebo přidat mechanickou pevnost. Podle Petra Smolky pracují na zlepšení mechanicko akustických vlastností. Z tohoto pohledu vědce zajímají dvě věci. Jednak je to samotný materiál, ze kterého tisknou. Ten má na snímání zvuku podstatný vliv. Důležitá je ale také vnitřní struktura vytištěných částí nástroje. Další výzvou je zkrácení tiskového času, který je aktuálně 100 hodin. Tento výzkum pomůže dalšímu vývoji v oblasti studia akustických vlastností materiálů pro výrobu hudebních nástrojů, ale i dalších struktur zprostředkovaných aditivní technologií.

Reportáž Českého rozhlasu Zlín si můžete poslechnout i online a to tady.

Fakulty a součásti

Zavřít