Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci

Ústavy

Obhájené práce

Na našem ústavu vzniká každý rok celá řada kvalifikačních prací. Zajímá vás, čemu se tyto práce věnují? V tom případě čtěte dál. Připravili jsme pro vás přehled těch nejzajímavějších bakalářských, diplomových a dizertačních prací, které u nás v posledních letech vznikly.

Bakalářské práce

Detekce deformace a napětí pomocí polymerního nanokompozitu s integrovanou vrstvou uhlíkových nanotrubiček

Tato bakalářská práce se zabývá výrobou polymerního kompozitu schopného detekovat de-formační či napěťový podnět. Pro měření napětí a deformace se běžně používají elektrické tenzometry. Tyto konvenční způsoby měření jsou však nahrazovány novými a díky vhodným vlastnostem lze k těmto účelům využít právě senzorické kompozity. Kompozit vyrobený v této práci je na bázi termoplastického polyuretanu a sítě z náhodně zapletených uhlíkových nanotrubic. Cílem bylo vytvořit senzor schopný opakovatelného snímání, který by mohl v budoucnu sloužit například k detekci pohybu kolene či došlapu obuvi.

Diplomové práce

Vývoj a charakterizace epoxid-silikonové směsi jako matrice pro antistatické kompozity

Tato diplomová práce se zabývá modifikací epoxidové pryskyřice (ER) na bázi diglycidyl etheru bisfenolu A (DGEBA) polydimethylsiloxanem (PDMS). Epoxidový monomer byl vytvrzen diethylentriaminem (DETA) v přítomnosti dikumylperoxidu (DCP), který byl použit jako síťovadlo pro PDMS. Přidáním PDMS do ER vzniká fázově oddělená struktura tvořená elastomerními doménami dispergovanými v epoxidové fázi. Polymerní směsi byly studovány pomocí DMA, DSC, reologické analýzy, Charpyho rázového testu a rastrovací elektronové mikroskopie.

Aplikovaná reologie pro výrobu polypropylenových nanovláken

Optimalizace produkce polymerních nanovláken pomocí technologie meltblown je velmi obtížná díky tomu, že vztah mezi reologickým chováním polymerních tavenin, designem zpracovatelského zařízení, procesními podmínkami a konečnými vlastnostmi finálního produktu není dosud plně pochopen, a to především z důvodu extrémně nízkých viskozit používaných polymerních systémů, které není možné charakterizovat standardními reolog-ickými metodami.

Disertační práce

Výroba flexibilního superkondenzátoru vysokým elektrochemickým výkonem

Flexibilní superkapacitory představují slibné zařízení pro ukládání elektrické energie v přenosné elektronice. Vývoji flexibilního superkapacitoru s dobrými elektrochemickými vlastnostmi, jako je vysoká proudová hustota, výkon a životnost je v současné době věnována značná pozornost. K dosažení tohoto cíle je třeba nicméně překonat překážky jak při přípravě pružných elektrod a pevných elektrolytů tak při navrhování a výrobě flexibilních superkapacitorů.

Nanokompozity na bázi plněného epoxid-silikonu: Studium mechanických a elektrických vlastností

Tato disertační práce se zaměřuje na modifikaci křehké epoxidové matrice silikonovým elastomerem s cílem zlepšit houževnatost bez významného snížení modulu, teploty skelného přechodu a mezifázové adheze a získání elektricky vodivých nanokompozitů. Důraz byl kladen na technologii přípravy epoxid-silikonového polymerního systému s řízenou morfologií a fyzikálně-mechanickými vlastnostmi.

Příprava a vlastnosti materiálů pro inteligentní systémy

Materiály schopné reagovat na vnější stimul, které se někdy nazývají jako inteligentní systémy, vzbuzují velký zájem díky svým unikátním a řiditelným vlastnostem. Jako vnější stimul slouží zejména pH, světlo, elektrické či magnetické pole. Inteligentní systémy, které mění své fyzikální vlastnosti v reakci na aplikování vnějšího elektrického či magnetického pole se nazývají inteligentní kapaliny. Tyto systémy lze uplatnit v hydraulice a robotice, kde se využívají jako tlumiče, regulátory vibrací nebo jako kapalné médium ve spojkách a ventilech.

Příprava magnetických plniv s vlastnostmi na míru pro polymerní kompozity a suspenze

Tato disertační práce se věnuje metodám přípravy magnetických částic s požadovanými vlastnostmi. Byla vyvinuta originální metoda přípravy magnetických částic oxidů železa pomocí mikrovlnami asistované solvotermální syntézy. Součástí práce bylo také objasnění mechanismu vzniku částic touto metodou.

Fakulty a součásti

Zavřít